Klávesnice není nic přirozeného nebo intuitivního. Žádné dítě se nenarodí se znalostí psaní na klávesnici a dokonce když se to učí, má pro věc malé pochopení - nikdo mu neumí dobře vysvětlit, proč jsou alfanumerické klávesy rozloženy tak, jak jsou. Pro mnohé představuje klávesnice překážku při snaze naučit se používat počítač. I pro toho nejzkušenějšího písaře na stroji není v zápisu /FS pro uložení souboru v Lotus 1-2-3 nic intuitivního.

Inženýři - vsaďme se, že žádný z nich se nechtěl písařů dotknout - z výzkumného střediska Palo Alto Research Center (PARC) firmy Xerox Corporation vyvinuli koncepci poprvé objevenou Douglasem C. Engelbertem ze Stanford Research Center. Tato koncepce navrhuje ukazovací zařízení, něco co by uživatel počítače mohl použít jako svou ruku, která by způsobila odpovídající pohyb na obrazovce. Jelikož zařízení mělo odpovídající velikost a kabel připomínající ocásek, dostalo jméno myš. Firma Apple Computer udělala z myši standardní výbavu počítačů Macintosh a s narůstající oblibou Windows se stává myš standardním zařízením všech osobních počítačů. Myš není jen ukazovací zařízení, jak bylo původním záměrem. Pákový ovladač používaný pro hry splňuje v podstatě tutéž roli, ale není pociťován jako to pravé. Digitalizační tablety jsou populární u architektů a inženýrů, kteří musejí přenášet přesné pohyby pera na obrazovku. Dotykové obrazovky, kterých se dotýkáte vlastními prsty nebo speciálními světelnými pery, jsou příliš unavující, máte-li je používat delší dobu. Myš a její sestřenice otočná koule (trackball) přežily všechny ostatní více či méně neobratné metody navigace pomocí klávesnice.

Myš nikdy klávesnici nahradit nemůže, ale může jí pomoci v takových situacích, kdy se přesouvají nebo ukazují objekty na obrazovce, situacích, kdy se klávesy pro pohyb kurzoru dobře nehodí. Dokud se nedostaneme do bodu, kdy budeme s našimi počítači jednoduše mluvit, bude myš nedílnou součástí našich systémů. Mechanická myš se stala nejpopuIámějším ukazovacím zařízením pro novou generaci operačních prostředí - grafických rozhraní - jejichž představiteli jsou Windows, Macintosh a OS/2. S myší počítač neřídíte zadáváním povelů z klávesnice, nýbrž ukazováním na obrázky nebo symboly na obrazovce. To je cesta, jakou myš převádí pohyby vaší ruky na akce na obrazovce.

Mechanická myš
1.	Jakmile pohnete mechanickou myší - tahem po rovné ploše - tak se ve směru pohybu pootočí kulička vyrobená z gumy nebo z kovu potaženého gumou, která vyčnívá ze spodní strany myši
2.	Při otáčení se kulička dotýká dvou válečků vzájemně postavených v úhlu 90 stupňů a uvede je také do pohybu. Jeden váleček sleduje pohyb myši dopředu a dozadu, což odpovídá pohybu ve svislé ose na obrazovce. Druhý váleček sleduje pohyb myši do stran, což odpovídá stranovému pohybu na obrazovce.
3.	Oba válečky jsou spojeny s kolečkem zvaným dekódovač - obdobně jako je pohon automobilu napojen svými osami na kola. Jak se válečky otáčejí, otáčejí se i dekódovače.
4.	Na okraji každého kola jsou umístěny tenké kovové kontakty. Dva páry kontaktních plíšků vystupujících z pláště myši se při každém otočení dekódovače setkají s jeho kontakty. Pokaždé. když se plíšek setká s vodivým bodem, proběhne spojením elektrický signál. Počet signálů udává, kolika bodů se plíšky dotkly - čím více signálů, tím více jste myší pohnuli. Směr, ve kterém se válečky otáčejí, kombinovaný s poměrem mezi signály ze svislého a vodorovného válečku určuje, po jaké dráze se myš pohybuje.
5.	Signály jsou přes myší ocásek zasílány programům do počítače, které počet, kombinaci a frekvenci signálů ze dvou dekódovačů převádějí na vzdálenost, směr a rychlost nutnou pro přesun kurzoru na obrazovce.
6.	Stisknutí tlačítka na vrchní části myši rovněž zašle do počítače signál, který se dostane do programu. V závislosti na tom, kolikrát tlačítko stisknete a na pozici kurzoru v okamžiku stisku, provede program úlohu kterou si přejete vykonat.

Poznámka: Track ball pracuje obdobně. Je to vlastně myš otočená vzhůru nohama. Kuličkou otáčíte svými prsty a nikoli povrchem vašeho stolu.