Třebaže laserové tiskárny jsou rychlejší a vytvářejí mnohem atraktivnější dokumenty, zůstává mechanická bodová tiskárna trvalou součástí mnoha počítačových systémů. Laserové tiskárny stojí často více než 1000 dolarů; spolehlivá bodová tiskárna stojí jen několik set. Laserové tiskárny vyžadují výměnu kazety s tonerem, která stojí skoro tolik, jako levná bodová tiskárna; vše, co bodové tiskárny z hlediska spotřebního materiálu vyžadují, je nová barvicí páska, kterou můžete pořídit za pár drobných. Bodové tiskárny jsou nezbytností pro úlohy, které vyžadují tisk s kopií, čehož laserová tiskárna není schopna. A dnešní 24 jehlové bodové tiskárny zvyšují jak rychlost, tak kvalitu tisku. V nabídce mnoha výrobců jsou uživatelům nabízeny nové, rychlejší, inteligentnější - a i méně hlučné - bodové tiskárny. Existují dobré vyhlídky na to, že s bodovými tiskárnami se budeme ještě roky shledávat. Třebaže některé bodové tiskárny umějí interpretovat příkazy pro PostScript nebo jiný jazyk pro popis stránky, je většina jehličkových tiskáren navržena pro práci s bitovými typy písma, ovládanými kódy ASCII, zasílanými do tiskárny z počítače.

Bodová tiskárna
1.	Váš osobní počítač vysílá řadu kódů ASCII, představující znaky, interpunkci, posuvy tiskárny jako jsou tabulátory, návraty vozu a posuvy na novou stránku, které řídí polohu tiskové hlavy vzhledem k papíru.
2.	Kódy ASCII se ukládají do vyrovnávací paměti, která je zvláštní částí paměti RAM tiskárny. Jelikož tiskárna obvykle potřebuje pro vlastní tisk znaků víc času, než potřebuje počítač pro vyslání těchto znaků do tiskárny, slouží tato vyrovnávací paměť k uvolnění počítače, aby během tisku mohl provádět další operace. Vnitřní vyrovnávací paměť bodové tiskárny má obvykle kapacitu 7 až 8 kilobytů. V okamžiku, kdy se vyrovnávací paměť zaplní, vyšle tiskárna řídicí kód XOFF, aby počítači sdělila. že nemá posílat další data. Až se vyrovnávací paměť po odeslání některých znaků do procesoru uvolní, vyšle tiskárna do počítače kód XON, tím umožní pokračování ve vysílání dat.
3.	Mezi těmito kódy jsou povely, které tiskárně sdělují aby použila určité písmo, tj. tabulku bitových map, obsaženou v paměťových čipech tiskárny. Z této tabulky se přečte bodový vzor, který je použit pro vytvoření znaku reprezentovaného kódem ASCII.
4.	Procesor tiskámy vybere informaci o bitové mapě pro všechny znaky na jednom řádku a vypočítá nejefektivnější cestu pro pohyb tiskové hlavy. (Některé řádky se mohou skutečně tisknout zprava doleva.) Procesor odešle signály, které vybudí jehly v tiskové hlavě a rovněž řídí pohyb tiskové hlavy a válce.
5.	Elektrické signály z procesoru jsou zesíleny a putují do obvodů, které ovládají tiskovou hlavu. Tisková hlava má 9 nebo 24 hrotů, kterým říkáme tiskové jehly, a které jsou seřazeny vertikálně. Jeden konec každé jehly prochází elektromagnetem. Proud z procesoru aktivuje elektromagnet, ten vytvoří magnetické pole, které odpudí magnet na konci jehly, čímž se hlava posune směrem k papíru.
6.	Pohybující se jehla narazí do barvicí pásky, která je nasycena inkoustem. Síla úderu přenese inkoust na papír na opačné straně barvící pásky. Poté co jehla takto vystřelí, je pružinou vrácena do původní polohy. Tisková hlava při svém pohybu po stránce pokračuje ve vystřelování různých kombinací tiskových jehel tak, že znaky jsou nakonec složeny z různých vertikálních bodových vzorů. Na některých tiskárnách je kvalita nebo tučnost vylepšena tím, že tisková hlava provádí druhý průchod nad týmž řádkem a tiskne druhou sadu teček, které jsou vůči první sadě malinko posunuty.