|
|||
Digitálním obrazem může být například fotografie, mapa, umělecký obraz, naskenovaný nebo vyfotografovaný text, vektorový obraz atd. To vše jsou dvourozměrné digitální obrazy, kterým se budeme věnovat. Nejprve se seznámíme s důležitými pojmy.
Barevný model:
U bitmapových obrázků jako digitální fotografie, naskenované obrázky, snímky z digitálního mikroskopu nese každý obrazový bod (pixel) informaci o barvě. Barevné modely RGB, CMYK nebo HSB můžeme chápat jako abstraktní matematické modely popisující číselnou reprezentaci barev v digitálním obraze. Barevný model definuje rozsah barev zobrazovaných v daném barevném režimu.
Barevný prostor:
Barevný prostor je pak mutace barevného modelu. Je to buď virtuální reprezentace určitého zařízení na zpracování obrázků, nebo rozsah barev barevného modelu. Barevný prostor má specifický gamut, tedy zmíněný rozsah barev.
K modelu RGB náleží například barevný prostor Adobe RGB a sRGB. Většina levnějších kompaktních fotoaparátů pořizuje snímky v prostoru sRGB, aniž to jejich uživatelé vědí. V tomto prostoru některé barvy chybí. Ale i další zařízení, např. monitor či skener mají svůj vlastní barevný prostor; mohou tedy reprodukovat či snímat barvy pouze v gamutu daného zařízení. Pokud si tedy fotografie, pořízené levnějšími kompakty, prohlížíme na „běžných“ monitorech, které zobrazují obrázky v sRGB prostoru, vůbec to nevadí. Naopak. A to se týká i fotografií, v jpg formátu, pořízených kvalitnějšími digitálními zrcadlovkami s nastaveným sRGB prostorem. U zrcadlovek můžeme alternativně pro pořizování fotografií zvolit prostor Adobe RGB. Je to zejména v případech, kdy počítáme s následným tiskem fotografií. U zrcadlovek a u kompaktů „vyšší třídy“, jako např. Canon G11, můžeme dále zvolit pořizování snímků ve „formátu“ raw, což je pro velmi důležité využití pokročilých metod úprav obrázků.
Pokud tedy např. digitální fotoaparát nabízí výběr prostorů, vyberme Adobe RGB v případě plánované následující úpravy obrázků pro tisk v monografiích či dalších publikacích, kalendářích, apod. Jinak, např. při tvorbě webových galerií, prezentací zobrazovaných na monitorech či promítaných prostřednictvím data projektorů apod., použijte většinou sRGB. Výjimku mohou tvořit například případy, že máte pro zpracování a prezentaci k dispozici kvalitní monitor, schopný zobrazit barvy v prostoru RGB.
Barevný režim:
V aplikacích pro úpravu digitálních obrazů jsou barvy obrázků definovány barevnými režimy.
Barevný režim vždy využívá příslušný barevný model. Například režim RGB využívá aditivní model RGB .V RGB režimu, ve 24 bitové barevné hloubce, máme k dispozici 16 777 216 barev. Pro naše oči je to sice docela dostačující počet barev. Nejčastěji se totiž uvádí, že zdravé lidské oko rozpozná asi 10 milionů barev. V některých případech, uvedeme to později, potřebujeme barev více. Nejčastěji upravujeme obrázky v režimu RGB. Někdy je výhodné nebo i nutné volit režim jiný. Záleží na druhu zamýšlené úpravy obrazu nebo na způsobu užití obrazu. Známý režim užívaný pro přípravu souboru pro tisk v profesionální tiskárně je CMYK. Při stejných rozměrech v obrazových bodech má obrázek v režimu CMYK větší velikost souboru než obrázek v režimu RGB, avšak obsahuje kanály vyžadované při tisku s využitím standardních tiskových barev. Tiskový model CMYK (Cyan, Magenta, Yellow) je subtraktivní model.
Základními režimy jsou:
černobílý (teoreticky postačí 1 bitová barevná hloubka), stupně šedé (8 nebo 16 bitů), RGB (24 nebo 48 nebo 96 bitů), Lab (24 bitů), CMYK (32 bitů),
Dosud žádné zařízení v systému digitálního zpracování obrazů není schopno snímat a reprodukovat plný rozsah barev, které vnímá zdravé lidské oko.
Jak jsme již uvedli, každé zařízení pracuje v rámci určitého barevného prostoru. Pracuje s daným rozsahem barev, kterému se říká gamut.
Barevný model, jak už víme, určuje vztah mezi hodnotami barevných složek a barevný prostor definuje absolutní význam těchto hodnot chápané jako barevné vyjádření.
Některé barevné modely (například Lab) mají pevně daný barevný prostor, protože se vztahují přímo ke způsobu, jakým lidské oko vnímá barvy. Tyto modely jsou nezávislé na zařízení. Jiné barevné modely jako RGB, HSB, HSL, CMYK, mohou mít mnoho různých barevných prostorů. Protože se tyto modely liší podle jednotlivých přidružených barevných prostorů daného zařízení (například kompaktního fotoaparátu), označují se jako závislé na zařízení. Z důvodů existence značné variability barevných prostorů se při přenosu dokumentů mezi různými zařízeními může vzhled barev proměňovat. Odlišné barvy jsou ovlivněny zdrojem obrazů (fotoaparát, skener, mikroskop), rozdílným způsobem definice barev v dané aplikaci, rozdílným způsobem tisku a typem tiskového media a změnou parametrů daných zařízení, ať už z výrobních důvodů či z důvodů změny stárnutím daného zařízení.
Systém správy barev
Problémy s dosažením shodných barev jsou důsledkem toho, že různá zařízení a programy používají rozdílné barevné prostory. Jedním řešením je mít systém, který přesně interpretuje a převádí barvy mezi zařízeními. Systém správy barev, CMS (Color Management System) porovná barevný prostor, ve kterém barva vznikla (např. prostor digitální zrcadlovky), s barevným prostorem aplikace, ve kterém má dojí k zobrazení stejné barvy, a provede úpravy tak, aby se poté barva zobrazila na různých zařízeních co možná nejvěrněji.
Systém správy barev převádí barvy pomocí profilů barev. Profil je matematickým popisem barevného prostoru zařízení. Existují profily skeneru či tiskárny. Ty informují systém správy barev, jak daný skener či tiskárna interpretuje barvy. Správa barev Adobe používá profily ICC jakožto standard specifikovaný konsorciem ICC (International Color Consortium) nezávislý na platformě. ICC profil specifikuje barvy, které je tiskárna schopna vytisknout či monitor zobrazit.
Nejprve je představen model Lab (Luminosity nebo Lightness - světlost, 0 až 100; a (kanál zelená - červená) +127 až -128; b (kanál modrá - žlutá) +127 až -128). Je to jedna z možných symbolických interpretací. Obecně se jedná o prostorový útvar (máme tři souřadnice).
Ve dvou animacích pak uvidíte volbu barvy v RGB (Red červená, Green zelená, Blue modrá) režimu. Nejprve v barevné hloubce 24bitů (8 bitů na kanál), poté v barevné hloubce 96 bitů (32 bitů na kanál).
Nejprve tedy Lab:
 |
Volbu barvy v RGB režimu (8 bitů na kanál) |
Volbu barvy v RGB režimu (32 bitů na kanál) |